Uprostřed České republiky, respektive nedaleko jejího geometrického středu, se na Českomoravské vrchovině nachází obec Číhošť. V této obci u místního
zemědělského podniku má jednu ze svých pěti bioplynových stanic společnost Energy produkt plus s. r. o. ze Světlé nad Sázavou zabývající se provozováním
bioplynových stanic.
Společnost Energy produkt plus s. r. o. (EPP) je ryze českou společností, která působí na našem trhu od poloviny roku 2004, kdy se začala zabývat plány na výstavbu svojí první bioplynové stanice v Závidkovicích u Světlé nad Sázavou. V této době však na českém trhu nebyla v podstatě žádná firma, která by se výstavbou bioplynových stanic zabývala. Majitelům tedy nezbývalo nic jiného než získat zkušenosti v zahraničí, kde bioplynové stanice byly již v provozu mnoho let. Vybrat z nepřeberného množství technologií nebylo ani téměř před deseti lety jednoduché. Každý dodavatel se snažil co nejvíce pochválit svoji koncepci, ale skutečnost v provozu pak byla často jiná. „Požadavky na technologii jsme si vytýčili hned v úvodu: – dlouhá životnost, vysoká kvalita, možnost zpracování celého spektra vstupních surovin, které jsou k dispozici v zemědělských provozech, jako je například i slamnatá chlévská mrva či travní senáže a v neposlední řadě i nízké provozní náklady.“ přibližuje svoje nároky na technologii jeden z jednatelů společnosti pan Radim
Hrůza. Po poměrně dlouhé době se přece jen podařilo najít společnost, která požadavky majitelů bezezbytku splnila, a tak bylo možné zahájit první kroky k zahájení výstavby jedné z prvních novodobých zemědělských bioplynových stanic u nás.
Číhošť – třetí z pěti
Po vybudování bioplynové stanice Závidkovice (nyní instalovaný výkon 990 kW) a Suchdol nad Odrou (instalovaný výkon 590 kW) se společnost Energy produkt plus s.r.o. pustila do výstavby
BPS Číhošť o instalovaném elektrickém výkonu 620 kW. Bioplynová stanice je umístěna v těsném sousedství místního zemědělského podniku, který pro tuto stanici částečně zajišťuje
i vstupní suroviny a vývoz digestátu. Je to namístě, protože jedna ze sesterských společností EPP hospodaří téměř na 2000 ha zemědělské půdy, a tudíž i část produkce surovin pochází z „vlastní“ produkce. Koncept bioplynové stanice je členěn na fermentor s betonovým stropem o objemu 2 077 m3 a dofermentor s integrovaným plynojemem o objemu téměř 2 500 m3. Součástí je rovněž i uskladňovací jímka s šestiměsíční skladovací kapacitou a technologický meziobjekt s čerpací technologií. Nezbytnou součástí je dávkovací zařízení, které je dimenzováno na celodenní dávku pevných vstupních surovin, čímž dochází k úsporám na obsluze BPS. Dvě kogenerační jednotky MAN (400 + 220 kW) jsou integrované do kontejnerů, včetně rozváděčů tepla. Přebytečné teplo je pak využíváno jednak na ohřev substrátu ve fermentorech a jednak na vytápění budov a ohřev teplé užitkové vody v sousedním zemědělském podniku.
Suroviny – alfa a omega
„Budování bioplynových stanic výhradně na kukuřičnou siláž a kejdu může v budoucnu provozovatelům způsobit značné problémy. A to nejen ekonomické, ale i provozní.“ je přesvědčen jednatel Radim Hrůza.
Oprovozních nákladech bioplynové stanice samozřejmě rozhoduje kvalita použité technologie a výběr kogenerační jednotky. Tyto prvky jsou však již do značné míry neměnné, a tak jedinou možností jak pozitivně ovlivnit ekonomiku provozu je možnost různých poměrů surovin či jejich záměna za levnější vstupy. Ale ne každá bioplynová stanice má takovéto možnosti. V Číhošti je současná „krmná“ dávka postavená na travní senáži, slamnaté chlévské mrvě, kukuřičné siláži a kejdě. „Vzhledem k půdoochranným opatřením bude v budoucnu ubývat ze vstupních surovin kukuřičná siláž, kterou ale budeme schopni nahradit travní či obilní senáží. Máme již vyzkoušené, že námi vybraná technologie to s přehledem zvládne.“ potvrzuje Radim Hrůza. Důkazem o tom, že k surovinám a měnícím se pěstebním podmínkám přistupují velmi zodpovědně, svědčí i skutečnost, že na jedné ze svých stanic mají instalované zařízení BioConter. Jak lze z názvu odvodit, toto inovativní zařízení slouží k rozmělnění vstupních surovin takovým způsobem, že lze ze stejného stávajícího množství vstupních surovin získat až o 20 % více bioplynu. Nebo obrácenou optikou, na stejný dosavadní výkon potřebují výrazně méně surovin. Jelikož se o značných výhodách tohoto zařízení měli možnost již na „vlastní kůži“ přesvědčit, rozhodli se dovybavit všechny svoje bioplynové stanice tímto zařízením. Účel je zřejmý – ekonomická výhodnost a úspora vstupních surovin.
Letos ještě další
Přesto, že pro rok 2013 došlo ke snížení výkupní ceny elektřiny z bioplynu, nepovažují tento pokles v EPP za takový, aby opustili svoje plány od vybudování dalších bioplynových stanic v letošním roce o celkovém instalovaném výkonu 2,95 MW. Tím pak dosáhnou ve svých bioplynových stanicích celkového instalovaného výkonu téměř 7,5 MW. „Optimismus vychází především již ze získaných zkušeností na stávajících pěti bioplynových stanicích, kdy se díky vybrané kvalitní technologii umožňující zpracování i složitých surovin s minimalizací technologických prostojů, může téměř libovolně měnit skladba vstupních surovin. Důležitým faktorem jsou i kogenerační jednotky s nízkými provozními náklady a v neposlední řadě i kvalitní a důsledná obsluha bioplynových stanic.“ dodává Radim Hrůza. Společnosti Energy produkt plus se rovněž za dobu své existence podařilo vytvořit funkční systém spolupráce se zemědělskými podniky v oblasti provozování bioplynových stanic. Tento způsob spolupráce v loňském roce získal i další rozměr, kterým jsou společné investice do bioplynové stanice se zemědělským podnikem. Díky této spolupráci s partnerem, který provozuje bioplynové stanice již řadu let, získává zemědělský podnik silného a zkušeného partnera, čímž do značné míry eliminuje možná rizika.
Bioplyn žije
Díky změně podmínek v oblasti bioplynových stanic se mnoho budoucích investorů rozmýšlí, zda má v tomto projektu vůbec smysl pokračovat. Odpověď je nasnadě. Ano, má. Je však velmi důležité – o poznání více než v letech minulých – zvažovat výběr technologie umožňující zpracování celé škály vstupních surovin včetně těch nejsložitějších, jakými jsou slamnatá mrva či travní senáže. Rovněž bude důležité dbát na výběr kogeneračních jednotek s nízkými provozními náklady. A zcela jistě v neposlední řadě i na spolupráci s dodavatelskou firmou, která bude schopná dostát včas a řádně svým závazkům plynoucím ze vzájemné spolupráce. Na příkladu společnosti Energy produkt plus s. r. o. je více než zřejmé, že pak není důvod obávat se investic do bioplynových stanic ani v tomto roce.
autor: Lubomír Juránek
