Bioplynové stanice jsou v současné době velkým trendem, který hýbe celým zemědělstvím. Mnoho podniků se k nim upíná jako k téměř poslední záchraně. Problematika je ale složitější a pouze při správném pochopení souvislostí se jedná o ziskovou činnost.
Návštěva na Vysočině
Tentokrát jsme zavítali za zkušenými provozovateli bioplynové stanice na Vysočinu, do obce Závidkovice u Světlé nad Sázavou. Tuto stanici provozuje skupina BGS, v jejímž čele je předseda představenstva pan Radim Hrůza. Stanice bude brzy v provozu již dva roky a je tedy možné bilancovat její výsledky. Stanice má instalovaný elektrický výkon 620 kW, to znamená, že hodinová výroba činí 620 kW a roční výroba kolem 5 mil. kW. Stanice byla postavena tzv. na zelené louce s přispěním dotace z ministerstva průmyslu a obchodu.
Netradiční spolupráce
Zajímavé je, že prvotní myšlenka byla postavena na partnerské spolupráci se sousední velkovýkrmnou prasat. Tento chov totiž přináší i značnou produkci kejdy a problém s jejím skladováním a aplikací. Bioplynová stanice na podkladě dlouhodobé smlouvy kejdu odebírá a spolu s dalšími surovinami používá jako vstup do hlavního fermentoru. Partnerský podnik pak zpětně odebírá část tepla vyrobeného v kogenerační jednotce k vytápění svého výrobního areálu. Díky této výhodné spolupráci chovatelé prasat nemusí řešit skladování kejdy a ročně ušetří více než milion korun za vytápění (dříve topili drahým propan butanem). Podle jejich vyjádření by chov prasat bez „sousední“ bioplynové stanice v dnešní ekonomické situaci snad ani nemohli udržet. Bioplynová stanice má na druhé straně zajištěn stabilní přísun části vstupní suroviny.
Vlastní zemědělská výroba
Zpracovává ale i další vstupy. Jsou to produkty asi z 500 ha zemědělské půdy, které postupně začal provozovatel bioplynové stanice obhospodařovat, chlévský hnůj z vlastní živočišné výroby, ale také suroviny nakupované od jiných zemědělských podniků – siláž, senáž, odpadní brambory, nekvalitní obilí a podobně. Vznikající digestát je stabilizován, neprodukuje zápach a je výborným hnojivem. Provozovatel díky tomu podstatně omezil nákup minerálních hnojiv a aplikaci digestátu nabízí i jako službu jiným zemědělcům. Teplo z kogenerace se využívá zčásti pro vlastní potřebu bioplynové stanice, ale především k vytápění areálu partnerské velkovýkrmny prasat. Bioplynová stanice je energeticky soběstačná a roční tržby za elektřinu letos překročí 20 milionů Kč. Návratnost investice je tak méně než pět let. Již nyní se ale připravuje rozšíření stanice na výkon až 990 kW. V okolí je totiž dostatek vstupních surovin, především siláží a travních senáží, odpadních brambor či méně kvalitního obilí. Pro zvýšení produkce bioplynu bude navíc instalováno zařízení na bioextruzi. Podle slov předsedy představenstva pana Radima Hrůzy si díky bioplynové stanici nyní může podnik dovolit platit i vysoké nájmy za zemědělskou půdu, investovat do nákupu vlastní půdy a do moderní techniky a dále tak rozvíjet zemědělskou prvovýrobu. Nyní je ve výstavbě další vlastní bioplynová stanice a ještě minimálně dvě budou následovat.
Suroviny tvoří největší položku provozních nákladů
Druhým důležitým bodem úspěchu jsou levné suroviny doplněné výbornou siláží. Mezi levné vstupy patří právě ona zmíněná chlévská mrva a senáže. Ty jsou sice již finančně náročnější, ale pokud existují trvalé travní porosty či svažité pozemky, proč je nezačít intenzivně využívat k produkci.Je samozřejmé, že tyto vstupy je třeba také doplnit další cíleně pěstovanou hmotou, zvláště pokud se jedná již o vyšší výkonové řady bioplynových stanic. Co se týče pěstovaných hybridů, v počátcích našeho hospodaření jsme si udělali porovnávací polní pokusy s doporučenými materiály od více firem, jak podotkl pan Hrůza. Z hlediska výnosů se nám velmi osvědčily hybridy od Saaten-Union, u kterých si ceníme vysoký výnosový potenciál, operativní poradenství z hlediska pěstování a také příznivou cenu osiva. V loňském i letošním roce je nejpoužívanějším hybridem SUBITO.
Metan vytváří zisky
Vzhledem k tomu, že v Závidkovicích máme vlastní biologickou laboratoř s naší pracovnicí, můžeme detailně sledovat kvalitu surovin a řídit biologické procesy fermentace. Tyto služby jsou poskytovány i dalším bioplynovým stanicím v ČR. Dle slov pana Hrůzy je zajímavé, že kukuřičné hybridy se odlišují také výnosovým potenciálem bioplynu a jeho kvalitou vztaženou k hmotnostní jednotce siláže. A právě vyšší procento metanu a jeho stabilní úroveň je skloubením biologického potenciálu hybridu a kvalitní technologie od UTS Biogas. Metan totiž vzniká procesem metanogeneze v anaerobním prostředí, kdy z kyseliny octové, vodíku a CO2 vytváří metanogenní bakterie metan, který je hlavní složkou bioplynu. Čím je jeho procento vyšší, tím je bioplyn kvalitnějším palivem pro kogenerační jednotky. A právě v množství vznikající kyseliny octové během fermentace je rozdíl mezi jednotlivými hybridy. Tajemství tohoto rozdílu tedy spočívá v genetice. Závěrem nezbývá než popřát hodně úspěchů do Světlé nad Sázavou i do zemědělských podniků, které nastoupili cestu rozvoje svého podnikání. Doufejme, že příště se setkáme u dalších zajímavých projektů, kde budou skloubeny praktické zkušenosti technologů, šlechtitelů a provozovatelů.
Ing. Karel Stober
